THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tato stará nahrávka jednoho nenápadného kalifornského tria, které stálo u startu post-rockové vlny na počátku této dekády, je pro mne naprosto zásadní v koloritu vnímání tohoto žánru. Jen málokteré kapele po nich se podařilo vytvořit tak čisté a parádně zaranžované instrumentální album. Síla „And Then We Were Killed“ je hlavně v tom, že nespoléhá jen na jednobarevné nálady, skladby mají sice základ v posmutnělé melancholii typické pro svůj žánr, nicméně velmi často vystřelují projektily mimo mollové tóniny a působí tak přemýšlivěji a optimističtěji.
Zásadní postavení tu má vytažená baskytara, která velmi šikovně balancuje mezi rytmikou a nosným melodickým nástrojem. Pět písniček (s průměrnou stopáží pohybující se kolem pěti minut) kolem vás prosviští a ani nebudete vědět jak. Z celého EP je cítit radost z tvorby, hravost, svěžest a žánrová pestrost, kterou v instrumentálním post-rocku má jen málokdo. Naprosto učebnicová je pak i hra s dynamikou, která je precizní a přirozená současně. WE FOLLOWED TIGERS byli ve své době kapelou, která se příliš neprosadila a myslím, že o to ani nestála, nicméně jejich hudba pro mne představuje pionýry dnes již celkem trendového žánru, který se těší poměrně velké popularitě.
Nenápadné kalifornské trio touto nahrávkou dokazuje, že největší síla žánru je v nosné, dobře promyšlené melodii a hře s dynamikou skladby. Tyto dva atributy jim stačí k tomu aby postavili prosté, ale silné skladby, které mají to nejdůležitější - civilní emotivnost, která je syrová a něžná současně. EP není sice producentsky vybroušeno tak jako současná post rocková špička, nicméně... koho to zajímá? Jen málo dnešních kapel by obstálo v porovnání s tímto materiálem, který vznikl před osmi lety.
Pokud máte rádi post-rock lehce říznutý post-hardcorovou energií a nebojíte se sáhnout po komerčně nepříliš úspěšné perle, pak okuste WE FOLLOWED TIGERS. Troufám si tvrdit, že tuto kapelu zná v našich končinách jen několik jednotlivců a to je velká škoda.
Vzpomínka na nenápadné základní kameny postrockové vlny.
Taylor Valentino
- bicí
Shaun Durkan
- kytara
Joe Lippi
- baskytara
1. I Love the Smell of an Autumn Forest Fire
2. Ronnie Beck, Former Child Star
3. The Coxen Switcheroo
4. Forest Skyline/Lost in It
5. The People From the Sky Said They’d Return
And Then We Were Killed (2003)
Vydáno: 2003
Vydavatel: DIY
Stopáž: 23:49
Produkce: WE FOLLOWED TIGERS
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.